|
|
Vesicular roles of Arp2/3 nucleation-promoting factors
Dostál, Vojtěch ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Malínský, Jan (oponent) ; Befekadu, Asfaw (oponent)
F-aktin hraje klíčovou roli v různých aspektech vezikulárního transportu, jako je deformace membrány, tvorba tubulů a pohyb. Větvení F-aktinu je zajištěno komplexem Arp2/3, ten však musí být nejprve aktivován prostřednictvím tzv. nukleaci podporujících faktorů (NPF). Tyto faktory rozhodují o tom, kdy a kde by mělo dojít k tvorbě větveného F-aktinu na vnitřních membránách. Cílem této disertační práce je přispět k pochopení mechanismů, které řídí lokalizaci a aktivaci NPF v buňkách, především s důrazem na fosfoinositidové složení membrán váčků. Mé výsledky ukazují, že jeden z NPF, tzv. komplex WASH, není pro svou vazbu na membránu zcela odkázán na komplex retromeru, jak se původně předpokládalo. Komplex WASH se na membránu váže také pomocí své vlastní podjednotky SWIP. Kromě toho přináším nové informace o funkci komplexu WASH na lysosomech. Dále se věnuji funkci NPF známého jako WHAMM v kompartmentu ERGIC. Demonstruji, že schopnost proteinu WHAMM tvořit zde membránové tubuly závisí na přítomnosti myotubularinu 9. Práce jako celek přináší nové informace o procesech na rozhraní mezi aktinovým cytoskeletem a vnitrobuněčným membránovým systémem.
|
|
|
Analysis of functional interaction between PKN3 kinase and CARMIL1 protein
Novotná, Petra ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Pohyblivost nádorových buněk a cytoskeletální přestavby jsou zásadní pro tvorbu metastáz. Tyto komplexní změny zahrnují mnoho buněčných procesů ovlivňovaných mnoha různými proteiny. Jedním z takových proteinů je i Ser/Thr kináza PKN3. Bylo prokázáno, že tato kináza má zásadní význam pro tvorbu metastáz u některých agresivních typů rakoviny prsu a prostaty. Zajímavé je, že kináza PKN3 není důležitá pouze u zhoubných nádorů, ale také v běžných tkáních. V endoteliálních buňkách kináza PKN3 ovlivňuje jejich adhezi, anebo v osteoklastech pomáhá regulovat jejich schopnost resorpce kostí. Vliv kinázy PKN3 na malignitu nádorů a pohyblivost buněk je dobře zdokumentován, ale mechanismus jejího účinku je stále nejasný. Z toho důvodu se naše laboratoř snaží identifikovat nové substráty a interakční partnery kinázy PKN3. Tato práce se zabývá novým potenciálním substrátem kinázy PKN3, proteinem CARMIL1. Tento protein se podílí na přestavbách aktinového cytoskeletu regulací polymerace aktinu, čímž ovlivňuje buněčnou motilitu. V této práci předkládáme důkaz o tom, že kináza PKN3 interaguje s proteinem CARMIL1. Klíčová slova: PKN3, CARMIL1, aktinový cytoskelet, rakovina, invazivita
|
|
|
Úloha fosfoinositidů v makropinocytóze
Hájek, Tomáš ; Doubravská, Lenka (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Makropinocytóza je neselektivní na aktinu závislý typ endocytózy. Je důležitá pro normální fyziologii některých buněčných typů. Využívají ji ale i intracelulárními paraziti, kteří se takto internalizují do hostitelských buněk a rovněž hraje roli v nutričním příjmu některých nádorových buněk. Během makropinocytózy vzniká samoorganizovaná membránová subdoména oddělená difúzní bariérou nazývaná makropinocytární pohárek. Polymerace aktinu řízená RAC1 proteinem je nezbytná pro tvorbu membránových výběžku na periferii pohárku, kde je přítomen úzký prstenec aktin nukleačních faktorů. Naproti tomu na bázi pohárku dochází k disociaci aktinu díky RAS-řízené tvorbě fosfatidylinositoltrisfosfátů (PIP3). Při uzavírání pohárku je nutné sekvenční odbourání PIP3 až na fosfatidylinositol a získání endozomální identity nově vzniklého váčku. Během časných fází maturace makropinocytozomu dochází k jeho tubulaci, díky čemuž váček zmenšuje svůj průměr a stabilizuje se. V pozdních fázích může makropinocytární váček splývat s lysozomem, čímž se do této degradační organely dostane internalizovaný materiál. Během celého procesu jsou součástí membrány konkrétní typy fosfatidylinositolů, které umožňují přenášení signálů a zajišťují identitu membrán. Tyto fosfolipidy řídí celou makropinocytózu a regulují metabolismus buňky.
|
|
|
Gravitropism mechanisms in single-celled organs and multicellular organs of plants
Nehasilová, Martina ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Kurtović, Katarina (oponent)
Rostliny reagují na různé stimuly z prostředí orientovaným růstem. Růstové odpovědi nazýváme tropismy. Gravitropismus je růst orientovaný ve vztahu ke směru gravitace. Rostlinný prýt je negativně gravitropní, roste nahoru, ke zdroji světla. Kořeny jsou pozitivně gravitropní, rostou dolů, aby zakotvily rostlinu v substrátu a našly vodu a minerály. Celý proces gravitropismu se skládá ze tří fází: zachycení signálu, přenos signálu a růstová odpověď. Tyto fáze mohou buď proběhnout v rámci jedné buňky, nebo odděleně každá v jiné části mnohobuněčného orgánu. Reprezentanti jednobuněčných gravitropních systémů jsou rhizoidy řas nebo protonemata mechů. Tyto si vystačí s minimální transmisní fází, protože k růstové odpovědi na gravitační signál dochází ve stejné buňce, v níž signál vznikl. Mnohobuněčné systémy, tady zastupované kořeny krytosemenných rostlin, mají transmisní fázi více vyvinutou. Tato práce porovnává mechanismy gravitropismu mezi těmito dvěma kategoriemi (jednobuněčný vs. mnohobuněčný). Přestože jsou z hlediska uspořádání buněk tolik rozdílné, spojuje je několik společných znaků, jako je sedimentace statolitů, toky Ca2+ , změny pH a změny v transportu váčků. Nedostatek informací o jednobuněčných systémech a velká vnitřní variabilita ve vymezených kategoriích ovšem neumožňují vyvodit...
|
|
|
The role of PIP5K family kinases in plasma membrane remodeling
Apolínová, Kateřina ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Fosfatidylinositol 4-fosfát 5-kináza (PIP5K) je enzym, který je zodpovědný za tvorbu fosfatidylinositol 4,5-bisfosfátu (PI(4,5)P2). Je již dlouho známo, že PI(4,5)P2 slouží jako prekurzor dvou velmi důležitých druhých poslů, diacylglycerolu a inositol trisfosfátu. PI(4,5)P2 ovšem také sám funguje jako druhý posel a reguluje mnoho procesů probíhajících na plasmatické membráně, jako například endo- a exocytózu, remodelaci aktinového cytoskeletu a tvorbu mezibuněčných spojů. Aktivita PIP5K musí být v buňce pečlivě časově i prostorově regulována, aby mohlo dojít k lokální tvorbě membránových mikrodomén bohatých na PI(4,5)P2. Tyto mikrodomény jsou zásadní pro regulaci mnoha různých buněčných dějů, kterých se PIP5K účastní. Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis regulačních mechanismů, které ovlivňují aktivitu PIP5K in vivo, a na fyziologické funkce PIP5K na plasmatické membráně.
|
|
|
Dynamika aktinového cytoskeletu a transport auxinu
Stillerová, Lenka ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Rostliny využívají k řízení fyziologických a vývojových procesů signální molekuly zvané fytohormony. Mezi ně patří i auxiny, které se podílejí na regulaci procesů, jako jsou embryogeneze, organogeneze, tvorba pletiv a tropizmů. Auxiny jsou v rostlinách transportovány polárně. K jejich distribuci slouží floém a specializované membránové transportní proteiny, v menší míře auxin difunduje přes plasmatickou membránu. Aux1/Lax přenašeče transportují auxin do buňky, z buňky ho transportují hlavně PIN přenašeče, které udávají směr toku auxinu. Asymetrické rozmístění PIN proteinů v membráně je závislé na dopravě váčků z Golgiho aparátu do plasmatické membrány. Transport se uskutečňuje podél aktinových vláken, která se dynamicky přestavují díky regulacím, čímž je zajišťováno nerovnoměrné rozmístění proteinů. PIN proteiny cyklují dynamicky v buňce mezi endosomy a plasmatickou membránou. Cyklování je regulováno ARF-GEF proteiny a serin/threonin protein kinázou (PID, PINOID). Nově syntetizované PIN proteiny jsou nejprve rovnoměrně rozmístěny v membráně, posléze jsou přemístěny do daných míst. Regulace tvorby a přestaveb aktinových vláken je zásadním faktorem pro transport váčků s PIN proteiny. Existuje mnoho proteinů, které se podílí na vzniku aktinových vláken, polymeraci, větvení, depolymeraci, … Asi nejvíce...
|
host ::
RSS.